Významnou komponentu chytré továrny tvoří informace o tocích materiálu, výrobků a pohybech technologií. Jaké jsou tedy výzvy a technologie, jež mají zásadní vliv na schopnost vytvořit transparentní výrobní prostředí?
Jedním z trendů, se kterým se musejí výrobní společnosti v současnosti vypořádat, je zvyšující se customizace a individualizace výrobků. Což má za následek rostoucí komplexitu výrobního programu. Jak přibývá variant jednotlivých produktů, je stále náročnější uřídit i jejich tok v rámci interních výrobně-logistických procesů.
Jednou ze základních podmínek zvládnutí vysoce komplexní výroby a dodání výrobku zákazníkovi ve správném čase, množství i kvalitě, je perfektní synchronizace všech interních procesů. A zejména je třeba se soustředit na absolutní transparentnost toků uvnitř firmy, a to ideálně v reálném čase. V oblasti kancelářských činností již lze celkem snadno sledovat jednotlivé procesní kroky v rámci informačních systémů, což bývá v dnešní době až na výjimky standardem.
Ovšem schopnost sledovat toky výrobků, zakázek, či materiálu se může rapidně změnit, pokud se jedná o oblast provozu. Provozem rozumíme jak výrobu samotnou, tak i skladové prostory, interní logistiku nebo procesy související s údržbou, kvalitou apod.
Proč se tak děje, když jsou ve většině firem k dispozici informační systémy pro sledování a řízení zakázek, podnikové Enterprise Resource Planning (ERP) řešení nebo systémy pro řízení skladů?
Překážek omezujících plnohodnotné nastavení transparentních procesů ve výrobě je celá řada, zde zmíníme pouze ty nejzásadnější:
- Výroba a intralogistika je řízena stylem „přijdu a vidím“, popřípadě kombinací ručně psaných informací a digitálních výstupů
- Data se nacházejí v různých izolovaných informačních systémech (ERP, MES, QMS, WMS, atd.), což velmi ztěžuje jejich využívání v rámci potřeby komplexních rozhodnutí
- Data a informace nejsou k dispozici v reálném čase
- Datové vstupy a následně i vykazují chybovost, zejména v případě ručního zadávání či přepisování vstupních informací
- Automatizace (Operational Technology OT) a digitalizace (IT) ve výrobním prostředí jsou oddělené světy, což omezuje viditelnost toho, co se děje na jednotlivých strojích a podnikový systémů, využívajících data k řízení procesů a následnému rozhodování pracovníků
- Nejsou dány jasné metriky pro využití dat v rámci reálných činností – například pokud jsou k dispozici data o čase zásobovaní konkrétní výrobní linky, nejsou aktivně využívána pro potřeby sledování efektivity procesů intralogistiky
Mějte toky ve výrobě pod kontrolou
Základním kamenem úspěchu nákladově efektivní výrobní firmy je získání kontroly nad toky materiálu, výrobků a výrobních technologií v každém jednotlivém okamžiku jejich přítomnosti. Příkladem, jak takové kontroly dosáhnout je využití technologie pro sledování toku materiálu v rámci intralogistiky. Nejdostupnějšími technologiemi jsou RFID (Radio Frequency Identification), ultra-wideband (UWB), Bluetooth Low Energy (BLE), Real-Time Location Systems (RTLS) či GPS (Global Positioning System). Samozřejmě, lze pracovat i s daty z množství senzorů, scannerů čarových kódů či řídících systémů technologií v logistice a výrobě.
Zajímavým způsobem dosáhla zvýšení efektivity a snížení chybovosti prostřednictvím využití technologie RFID naše sesterská společnost Antra ID v maďarském výrobním závodě výrobce luxusních automobilů. V části, kde na mnoha výrobních linkách probíhají montáž a testování motorů, roboty zvedají celý komplet na dopravníkovou dráhu. Automatizovaný systém načítá RFID štítek z palety, následně dojde k jeho porovnání s továrním číslem motoru, jež do systému nahlásil příslušný robot. Dochází ke spárování informace o cílové destinaci motoru s konkrétním motorem a dopravník následně obdrží instrukce k doručení motoru na definované místo ve skladu. Vše probíhá automatizovaně, bez nutnosti interakce živého operátora.
Co přináší blízká budoucnost
Budoucnost digitálních továren úzce souvisí právě se schopností integrovat data z řady výrobních systémů a firemních systémů. V některých firmách se sice zatím jedná pouze o jednotlivosti, například na jedné konkrétní lince či v rámci omezeného procesu. Ovšem jiné společnosti již využívají digitální dvojčata, tedy virtuální reprezentanty fyzického světa, pro složitější úlohy, a to včetně sledování toků výroby v reálném čase.
Kombinace fyzické a IT automatizace spolu s využitím autonomie řízení výroby a intralogistiky budou hrát stále zásadnější roli v rámci zvyšování konkurenceschopnosti firem. Zejména v regionech s rostoucím podílem personálních nákladů. Tedy i například v Česku, Polsku nebo v Maďarsku.
Pro mnoho koncových uživatelů technologií bývá výzvou vyznat se v na první pohled nekonečných možnostech, které trh pro digitalizaci a automatizaci nabízí. Jednou z cest, jak se v technologiích a jejich přínosech zorientovat, je nastavění těsné spolupráce mezi systémovým integrátorem a jejím zákazníkem. Potvrzuje se tím trend, že vztah dodavatel – zákazník prochází přeměnou na dlouhodobou partnerskou spolupráci. Dodavatel technologického řešení se tak stává důvěryhodným partnerem koncového uživatele na jeho cestě k efektivní výrobě za podpory digitalizace a automatizace.
