Roboty práci neberou
Ještě poměrně nedávno se řešily obavy z toho, že automatizace a robotika vezmou práci zaměstnancům ve výrobě, bude zrušeno mnoho pracovních míst, vznikne vysoká nezaměstnanost a vytvoří se neřešitelný sociální problém. Padaly návrhy typu zdanění robotů, nepodmíněný příjem apod., které by ulehčily očekávaným důsledkům.
Avšak poměrně rychle se ukázalo, že tyto obavy jsou zjevně liché. Zaměstnanost v zemích s vysokou úrovní průmyslové výroby dosáhla takové míry, že problémem se naopak stalo najít nové pracovníky nebo alespoň nahradit ty odcházející. Největším paradoxem přitom bylo, že největší nedostatek pracovní síly pociťovaly země s nejvyšší úrovní automatizace a robotiky, jako je Jižní Korea, Německo, Spojené státy či Singapur. Také Česká republika, která patří mezi premianty automatizace ve střední a východní Evropě, pocítila a stále ještě pociťuje hlad po technických profesích.
Jak je to možné? Původní předpoklad byl totiž chybný: automatizace sice ruší nekvalifikované pozice, ale zároveň vytváří nové pracovní příležitosti. Například v automotive dochází ke vzniku nových pracovních rolí a změně požadavků na pracovníky. Rostoucí podíl elektroniky a softwaru v automobilech nutí firmy hledat své zaměstnance spíše mezi softwarovými vývojáři a dalšími IT profesemi než mezi tradičními operátory strojů. Tento posun pak jde ruku v ruce s trendem klesající ochoty mladých pracovníků vykonávat 8 hodin denně nudné a fyzicky náročné aktivity v hluku a prachu místo toho, aby v čistém prostředí programovali nové aplikace.
Personální a automatizační náklady
Podnikům nedostatek pracovní síly zvýšil personální náklady a situaci ještě vyostřila koronavirová epidemie, která vlivem několika lockdownů, požadavků na bezinfekční pracovního prostředí a povinného testování pracovní sílu dále zdražila. Dnes si tak mnohé podniky spočítaly, že pokud automatizují nekvalifikovanou pozici a pracovníka přeřadí na kreativnější a zajímavější práci, mohou dosáhnout výrazně vyšší pracovní produktivity a výrobní efektivity.
Z čeho všeho se dnes skládají náklady na pracovní sílu:
- náklady na mzdy a pojištění,
- příplatky za vícesměnný či víkendový provoz,
- dovolená a nemocenská,
- nábor a školení,
- náklady na pracovní úrazy a nemoci z povolání,
- náklady na odstupné.
I když nákladům na pracovníky se žádná průmyslová firma nevyhne, alespoň lze redukovat zbytečné výdaje způsobené namáhavou prací v náročných průmyslových prostředích. Jejich automatizací je možné například omezit příplatky na vícesměnný provoz, protože stroje jsou schopny pracovat 24×7. Přeřazením na méně namáhavé činnosti lze předejít úrazům a nemocem z povolání a se spokojenějšími pracovníky se sníží náklady na odstupné, nábor a školení nových.
Co přináší automatizace
Vyšší produktivita v důsledku převedení neproduktivních činnosti na stroje a pracovníků na lepší práci je jednou z hlavních výhod profesionálně řešené automatizace. Pozitivním efektem je zároveň vyřešení problémů s nedostatkem dostupné pracovní síly (opět typicky méně kvalifikované) na pracovním trhu, méně pracovních úrazů a redukce nadbytečných nákladů spojených s fluktuací či nemocemi z povolání.
V ČR je historicky vyšší míra automatizace zejména v rámci mezinárodních koncernů v automobilovém průmyslu, nicméně investice do digitalizace a automatizace výrobních procesů se jednoznačně ukazuje jako cesta k budoucí konkurenceschopnosti (nebo, chcete-li přežití) firem všech odvětví a velikosti.