…nebude nás zajímat cycle time robota, ale spíše komplexní vyhodnocování všech relevantních dat s cílem dělat rozhodnutí na základě reálných informací, která směřují k neustálému zvyšování efektivity.
Existují ve střední Evropě výhody a nevýhody specifické pro daný region, které ztěžují nebo naopak usnadňují práci uskupení firem z oblasti průmyslové automatizace?
Slavoj Musílek: Každá země je trochu jiná, ale účel, funkce a přínosy automatizace jsou všude stejné, většinou slouží stejným potřebám a řeší stejné problémy. Mění se průmysl, mění se společnost, je stále těžší najít kvalifikované lidi na monotónní, nezajímavou práci, ale zároveň se zvyšuje tlak na náklady, zkracují se termíny a zvyšují se nároky na kvalitu, k čemuž se přidávají zkušenosti s pandemií a narušením dodavatelského řetězce. Nespočet výzev, které se dotýkají všech zemí v regionu současně. Zároveň se automatizační systémy dostaly na takovou úroveň, že jsou nyní dosažitelné i těm nejmenším podnikům, a to jak z hlediska technologie, tak i nákladů.
Úroveň automatizace v našem regionu je samozřejmě nižší než v západní Evropě, ale v rámci regionu nejsou výrazné rozdíly. Při bližším pohledu na země V4 jsou rozdíly v automatizaci do značné míry způsobeny odlišnou průmyslovou strukturou. Tam, kde tradičně dominuje automobilový průmysl, bude úroveň automatizace vyšší, protože toto odvětví vždy včas zavádělo nové technologie. Česká republika a Slovensko proto mírně předstihly Maďarsko a Polsko.
Róbert Haraszti: V západní Evropě jsou náklady na pracovní sílu mnohem vyšší, takže doba návratnosti investice do automatizace může být mnohem kratší. Tento druh změny s prudkým nárůstem mezd začal už před lety i u nás, ale automatizační postupy pronikly na úroveň malých a středních podniků v regionu jen v omezené míře. To je zásadní rozdíl ve srovnání se západní Evropou, kde se automatizují i mikro a malé podniky, které pak výrazně přispívají k rozdílům v produktivitě mezi regiony. V Maďarsku zatím menší firmy o automatizaci neuvažují tak přirozeným způsobem, tradice je často vyšší prioritou než inovace. To také určuje cestu: pokud si chtějí regionální firmy udržet konkurenceschopnost, měly by se vydat cestou automatizace. Soutěživost, navzdory veškeré protekcionistické rétorice, je totiž globální.
V automobilovém průmyslu se dostane do popředí elektromobilita a středoevropský dodavatelský řetězec se tomu přizpůsobí. Je to výzva nebo příležitost pro CEAH?
Róbert Haraszti: Je to rozhodně příležitost. Nákladově efektivně vyrábět bateriovou technologii lze pouze při vysokých úsporách z rozsahu, což předpokládá vysokou míru automatizace. Výrobní linky musí být také flexibilní a pro monitorování jednotlivých požadavků je zapotřebí pokročilá identifikační technologie a sledování materiálu. A nyní přicházející velké automobilové společnosti také neplánují zůstat v rámci národních hranic, ale budou usilovat o regionální spolupráci. Tento provozní model bude mít dopad i na jejich dodavatele, takže regionální automatizační holding bude mít velkou konkurenceschopnost na rozvíjejícím se trhu. Musíme být ale také připraveni na výzvy. Musíme co nejvíce přizpůsobit naše stávající řešení pro flexibilní výrobu metodám potřebným pro výrobu baterií a elektromobilů.
Slavoj Musílek: Problémem pro výrobce automobilů není navrhování a výroba elektromobilů, ale restrukturalizace celého dodavatelského řetězce. Nebude již potřeba většina dodavatelů, kteří produkují hromadně vyráběné položky, např. mechanické komponenty pro tradiční výrobu automobilů, zato výrobci automobilů budou potřebovat mnoho senzorů, softwarových produktů atd. Je to obrovská příležitost pro všechny hráče v tomto sektoru, aby se podíleli na změnách, ale musí se na to také připravit.
Je podpůrný program EU užitečným nástrojem pro snižování rozdílů?
Slavoj Musílek: Tuto otázku je třeba rozdělit na dvě části. Nadnárodní společnosti velmi efektivně využívají dotace na rozvoj vlastních technologií z hlediska konkurenceschopnosti či dokonce udržitelnosti. Malé a střední podniky však využívají jen malé množství grantových zdrojů pro investice do automatizace. Důvodem může být řada příčin, například příliš různorodý sortiment výrobků nebo obavy ze složitosti přístrojů a nedostatečná kvalifikace vlastních pracovníků pro takový technologický skok. Malým a středním podnikům nepomáhá ani těžkopádný grantový systém.
Róbert Haraszti: Na papíře vypadají všechny grantové programy dobře, ale než malé a střední podniky zaplatí tomu, kdo napíše žádost o grant, agentuře, která připravuje zprávy a dokumentaci k žádosti (administrace může sebrat překvapivě velkou část peněz), realizují projekt a zaplatí spoluúčast, často se ukáže, že finanční výsledek není ve skutečnosti tak skvělý. Nehledě na to, že investiční rozhodnutí shora dolů vždy zkreslují trh a mohou odvádět pozornost k nákupům, které nejsou pro podnik v daném okamžiku nejvýhodnější.
Nicméně vhodně zvolené grantové zdroje jsou rozhodně přínosné, neboť hrají zásadní roli při relativně rychlé rekapitalizaci malých a středních podniků v regionu a granty obdržené nadnárodními společnostmi mohou částečně prosakovat až na úroveň jejich dodavatelů, což opět vytváří trh pro malé a střední podniky. Grantový zdroj může být také užitečný při vývoji nové technologie nebo produktu. Dobrým vodítkem je nehledat místo pro grant ve firmě, ale vybrat si grant, který odpovídá vizi firmy.
Slavoj Musílek: Bylo by užitečnější mít grantový systém, který by podporoval skutečné technologické skoky, spíše než nákup jednoho a toho samého vysokozdvižného vozíku nebo obráběcího stroje za druhým.
Jak se mění role dat ve výrobě?
Slavoj Musílek: Shromažďování a využívání dat bude v budoucnu skutečně jedním z klíčových faktorů automatizačního průmyslu. Nebude nás zajímat doba cyklu robota, ale všechna relevantní data budou komplexně vyhodnocována, abychom mohli přijímat opodstatněná rozhodnutí pro neustálé zlepšování efektivity. Pomůže nám v tom i umělá inteligence a opomenout nelze ani oblasti, které přímo nesouvisí s výrobou produktu, ale přesto přispívají k celkové efektivitě podnikání, jako je například logistika nebo správa budov.
Kam směřuje Central European Automation Holding? Jaké nevyužité oblasti jsou ještě v automatizaci?
Slavoj Musílek: Většina našich projektů se týká automobilového průmyslu, ale máme také komplexní nabídku pro potravinářský, farmaceutický, plastový a další průmysl se zvláštním zaměřením na intralogistické procesy. Naše portfolio hodláme dále rozšiřovat dalšími akvizicemi. Jsme v pokročilých jednáních se společnostmi v regionu, které jsou pro nás perspektivní, a ještě letos lze očekávat oznámení, že do Central European Automation Holding přibyly nové členské společnosti. V současné době jsou našimi hlavními cílovými trhy Maďarsko, Česká republika a Slovensko. Zajímáme se také o Polsko a balkánský region a naše další ambice je rozšířit svou přítomnost v Německu.
Róbert Haraszti: Čím rozmanitější je naše činnost, tím více od nás mohou naši klienti získat. Už s pouhými třemi členskými společnostmi máme řadu projektů, ve kterých dodáváme komplexní řešení na klíč s využitím synergií a veškeré know-how pochází od členských společností CEAH. To zajišťuje vysokou dostupnost automatizačního systému. Kromě technologie a znalostí je však stejně důležité znát zemi, odvětví a prostředí. Holding chce mít zaměstnance, kteří v dané zemi žijí a hovoří jazykem zákazníka – doslova i obrazně. Systém funguje, o čemž svědčí zpětná vazba od zákazníků, takže cílem je rozšířeni a expanze. Klíčem k tomu je globální přítomnost při zachování těsné blízkosti a přímého kontaktu se zákazníky.
Je na pořadu dne také zlepšení synergie mezi společnostmi v holdingu?
Slavoj Musílek: Na tomto poli je vždy co zlepšovat. Zkvalitňování spolupráce považujeme za strategickou oblast a chceme být konzistentní skupinou, to znamená, že co vylepšíme a zavedeme v jedné firmě, nevynecháme ani v ostatních.
Róbert Haraszti: Při zlepšování synergie musíme brát v úvahu dvojí identitu zaměstnanců, kteří jsou na jedné straně přirozeně vázáni na svého zaměstnavatele, ale na druhé straně sami sebe vnímat jako součást větší organizace, Central European Automation Holding. Tento vývoj probíhá rychle, vždyť to funguje i na vyšší úrovni – stačí pomyslet na občany Evropské unie, kteří zároveň patří i ke svému národu. S takovým mezinárodním zázemím mají obě maďarské společnosti, které v současnosti zaměstnávají 20-25 lidí, předpoklady k obrovskému růstu a jsou prakticky odsouzeny k úspěchu.
Jasným cílem CEAH je bořit hranice – obrazně i geograficky, protože země v regionu mohou uspět pouze tehdy, pokud jejich podnikání nebude omezeno hranicemi států.
Slavoj Musílek, CEO Central European Automation Holding
Róbert Haraszti, Business Development Manager Antra ID Kft. & Auware Engineering Kft.
Společnost Automa CZ je od roku 2019 součástí mezinárodní skupiny Central European Automation Holding, která se zaměřuje na komplexní řešení, služby a servis v oblasti průmyslové automatizace včetně digitalizace intralogistických procesů.
